:: wikimiki.org ::

1914

1914

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1909 1910 1911 1912 1913 - 1914 - 1915 1916 1917 1918 1919 ----

Události

Česko
- Vznik československé legie Svět
- 28. června - úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
- 28. července − Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, začala první světová válka
- 31. července − byla vyhlášena všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku
- 12.−18. října − soud s účastníky atentátu na rakouského následníka trůnu.
- 4. srpna − vydal Woodrow Wilson proklamaci neutrality,
- 7. srpna − vyhlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora
- 11. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Francie
- 12. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Anglie
- 28. srpna − vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Belgii
- 1. listopad - bitva u Coronela, první porážka Royal Navy v bitvě na úrovni eskader od roku 1781
- 3.−5. listopadu − Bitva o Tangu
- 8. prosinec - bitva u Falklandských ostrovů, zničena Německý východoasijská eskadra admirála Spee
- Německo obsadilo Belgii
- Velká Británie anektovala Kypr
- Japonsko obsadilo Marshallovy ostrovy

Vědy a umění

- Založen spolek Junák - český skaut
- Viktor Kaplan vyrobil v Brně svou první turbínu
- rozpad německé expresionistické skupiny Der Blaue Reiter
- Ernest Rutherford a Edward Andrade dokázali, že záření gama je druh elektromagnetického záření
- Thomas Alva Edison patentoval gramofonovou desku

Nobelova cena

Narození

Česko
- 7. února − Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii († 8. října 1940)
- 28. března − Bohumil Hrabal, český spisovatel († 3. února 1997)
- 24. září − Jiří Kolář, český básník a výtvarník († 11. srpna 2002)
- Viktor Knapp, český právník († 1996) Svět
- 19. ledna − Bob Gérard, britský pilot Formule 1 († 26. ledna 1990)
- 5. února − William Seward Burroughs, americký spisovatel († 2. srpna 1997)
- 10. dubna − Paul Russo, americký automobilový závodník († 23. června 1976)
- 16. května − Eduard Hofman, český tvůrce animovaných filmů († 11. června 1987)
- 18. května − Toulo de Graffenried švýcarský pilot Formule 1
- 18. června − Gino Bartali, italský profesionální cyklista († 5. května 2000)
- 15. července − Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník († 24. prosince 1985)
- 31. července − Louis de Funès, slavný francouzský herec a komik († 27. ledna 1983)
- 27. října − Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář († 26. srpna 1966)
- 15. prosince − Arthur Troop, anglický policista († 30. listopadu 2000)
- 24. listopadu − Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu († 9. června 1998)

Úmrtí

Česko
- 8. dubna − Jakub Arbes, český spisovatel a novinář (
- 12. června 1840)
- 12. dubna − Josef Nešvera, český hudební skladatel (
- 24. října 1842)
- 13. září − od tohoto dne je nezvěstný František Gellner, český básník (
- 19. června 1881) Svět
- 27. srpna − Eugen von Böhm-Bawerk, rakouský ekonom a politik (
- 12. února 1851)
- 15. září − Koos de la Rey, búrský generál (
- 22. října 1847)
- 1. listopad - viceadmirál sir Christopher Cradock, padl v bitvě u Coronela
- 8. prosinec - admirál Maximilian von Spee, padl v bitvě u Falklandských ostrovů

Hlava státu

- Rakousko-Uhersko
- František Josef I.
- Papež
- Pius X.
- Benedikt XV. Kategorie:20. století ja:1914年 ko:1914년 simple:1914 th:พ.ศ. 2457

Století

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

21. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:21世紀 ko:21세기 nb:21. århundre simple:21st century

1910

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1905 1906 1907 1908 1909 - 1910 - 1911 1912 1913 1914 1915 ----

Události

Česko
- sčítání lidu Svět
- 31. května Jižní Afrika získala nezávislost
- 5. října Portugalsko vyhlásilo republiku
- Portugalská píseň byla přijata jako oficiální hymna republiky
- vzducholodě se začali využívat k civilní letecké přepravě
- Britské Bečuánsko a Kapsko se stalo součástí dominia Jihoafrická unie (dnes Jihoafrická republika); Commonwealth
- Japonsko anektovalo Koreu
- vytvoření Jihoafrické unie

Vědy a umění

- vznikl pojem Expresionismus
- malíři vydali kubistický manifest
- založena skupinu Sursum
- Thomas Morgan prokázal že chromozómy nesou genetickou informaci

Nobelova cena

Narození

Česko
- 18. srpna Alexej Čepička, český politik († 30. září 1990)
- 17. září František Hrubín, český spisovatel († 1. března 1971) Svět
- 5. ledna Štefan Luby, slovenský právník († 10. října 1976)
- 7. února Max Bense, německý filosof († 24. dubna 1990)
- 26. května Imi Lichtenfeld, tvůrce bojového systému Krav Maga († 9. ledna 1998)
- 19. října Subrahmanyan Chandrasekhar, americký astrofyzik a matematik indického původu († 21. srpna 1995)
- 19. prosince Jean Genet, francouzský básník († 15. dubna 1986)

Úmrtí

Česko
- 6. prosince Gabriel Blažek, český matematik (
- 20. září 1842) Svět
- 20. listopad Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a filosof (
- 9. září 1828)
- 27. květen Robert Koch, německý lékař a zakladatel bakteriologie (
- 27. květen 1843)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1910年 ko:1910년

1911

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1906 1907 1908 1909 1910 - 1911 - 1912 1913 1914 1915 1916 ----

Události

Česko
- Jaroslav Hašek založil stranu mírného pokroku v mezích zákona Svět
- 15. prosince Roald Amundsen jako první stanul na jžním pólu
- pád dynastie Qing
- povodeň na řece Jang-c'-ťiang asi 100 000 lidí zemřelo

Vědy a umění

- byla založena německá expresionistická skupina Der Blaue Reiter (Modrý jezdec)
- IBM se stala akciovou společností

Nobelova cena

Narození

Česko
- 7. ledna Zdeněk Jirotka, český spisovatel a fejetonista Svět
- 26. března Tennessee Williams, americký dramatik († 25. února 1983)
- 24. červen - Juan Manuel Fangio, argentinský pilot Formule 1
- 2. červenec - Reg Parnell, britský pilot Formule 1
- 22. srpen - Enric Valor i Vives, valencijský vypravěč a filolog († 13. leden 2000)
- Ryszard Siwiec, polský právník († 12. září 1968 - up8lil se)

Úmrtí

Česko
- Josef Ladislav Píč, zakladatel české archeologie (
- 1847) Svět

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1911年 ko:1911년 simple:1911

1912

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1907 1908 1909 1910 1911 - 1912 - 1913 1914 1915 1916 1917 ----

Události

Česko
- A. B. Svojsík vydal Základy junáctví a uspořádal první skautský tábor v Lipnici.
- založena Liga lesní moudrosti Svět
- 1. ledna - V Číně byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- leden bolševici se osamostatnili, přijali název SDDSR(b); Rusko
- 15. duben - na své první plavbě se v severním Atlantiku potopil Titanic
- 28. listopadu - Albánie vyhlásila nezávislost
- Arizona a New Mexico se staly součástí USA
- erupce sopky Vesuv
- pád čínského císařství a Čína se stala republikou
- začala balkánská válka

Vědy a umění

- Albert Einstein považuje čas za čtvrtý rozměr
- architekti vydali futuristický manifest

Nobelova cena

Narození

Česko
- 27. února Nataša Gollová, česká herečka († 29. října 1988)
- 29. června Vlasta Fabianová, česká herečka († 26. června 1991)
- 30. června Viktor Fischl, český básník a izraelský diplomat Svět
- 23. ledna Alan Turing, matematik († 7. ledna 1954)
- 12. únor Pierre Boulle, francouzský spisovatel († 30. leden 1994)
- 14. února Tibor Sekelj, jugoslávský právník a esperantista († 23. září 1988)
- 22. březen Leslie Johnson, britský automobilový závodník
- 5. červen Ilona Massey, maďarská zpěvačka († 20. srpen 1974)
- 7. září Peter Walker, britský automobilový závodník
- 17. října Jan Pavel I., 263. papež († 28. září 1978)
- 26. října Eugène Ionesco, francouzsko-rumunský dramatik († 28. března 1994)
- Albert Goodheir, skotský esperantista († 1995)

Úmrtí

Česko
- 2. březen Vilém Mrštík, český spisovatel (
- 14. květen 1863)
- 12. červen Zikmund Winter, český spisovatel (
- 27. prosinec 1846)
- 28. červen Josef Václav Sládek, český spisovatel (
- 27. říjen 1845)
- 9. září Jaroslav Vrchlický, český spisovatel (
- 17. únor 1853)
- 13. listopadu Tereza Nováková, česká spisovatelka (
- 31. červenec 1853) Svět
- 29. ledna Herman Bang, dánský spisovatel (
- 20. dubna 1857)
- 30. května Wilbur Wright, průkopník letectví (
- 16. dubna 1867)
- 19. listopadu Wilhelm Fiedler, německý geometr (
- 3. dubna 1832)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1912年 ko:1912년 simple:1912

1913

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1908 1909 1910 1911 1912 - 1913 - 1914 1915 1916 1917 1918 ----

Události

Česko Svět
- skončily tzv. Balkánské války (začátek 1912)
- Drač se stalo hlavním městem Albánie

Vědy a umění

- Henry Moseley objevil závislost umístění prvku v periodické tabulce na jeho rentgenovém difrakčním spektru
- rozpad německé skupiny Die Brücke
- Thomas Alva Edison objevil způsob synchronizace zvuku a promítaného filmu

Nobelova cena

Narození

Česko
- 10. ledna – Gustáv Husák, komunistický prezident Československa.
- 6. června – Jiří Hájek, český právník a politik († 22. října 1993)
- 5. července – Hanuš Bonn, český básník († 20. října 1941, popraven v Mauthausenu)
- 21. září – Věra Ferbasová, česká herečka († 1976) Svět
- 4. února – Rosa Lee Parksová, bojovnice za lidská práva († 24. října 2005)
- 27. února – Irwin Shaw, americký spisovatel († 16. května 1984)
- 27. února – Paul Ricoeur, evangelický filosof († 20. května 2005)
- 13. března – Joe Kelly, irský automobilový závodník
- 10. dubna – Duke Dinsmore, americký automobilový závodník
- 20. dubna – Jan Anastáz Opasek, rakouský římskokatolický teolog († 24. srpna 1999)
- 20. dubna – Willi Hennig, německý biolog († 5. listopadu 1976)
- 15. května – Jan Nowak-Jeziorański, polský novinář († 20. ledna 2005)
- 7. června – Nathalien Richard Nash, americký dramatik
- 10. října – Claude Simon, francouzský spisovatel,
- 7. listopadu – Albert Camus, francouzský spisovatel a filozof († 4. ledna 1960)
- 9. listopadu – Hedy Kieslerová, rakousko-americká herečka († 19. ledna 2000)
- 15. prosince – Walt Ader, americký automobilový závodník
- Masao Miyamoto, japonský spisovatel píšící v esperantu († 1989)

Úmrtí

Česko
- 10. července Mikoláš Aleš, český malíř (
- 18. listopadu 1852)
- 1. září Ladislav Quis, český spisovatel a básník (
- 5. února 1846) Svět
- 30. září Rudolf Diesel, vynálezce vznětového motoru, utonul v moři.

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1913年 ko:1913년 simple:1913

1915

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1910 1911 1912 1913 1914 - 1915 - 1916 1917 1918 1919 1920 ----

Události

Česko
- Založen dívčí skauting. Začíná vydávání časopisu Junák. Svět
- leden bitva u Jassínu
- 6. února byl rozpuštěn bosenský parlament (Sabor)
- 7. května byl bez varování potopen u irských břehů anglický zámořský parník Louisitania německou ponorkou U-20
- 27. června Německo anektovalo Moresnet
- Rakousko-Uhersko, znovu získalo Lvov
- Německo obsadilo Vilnius
- Itálie se v první světové válce připojila na stranu Dohody

Vědy a umění

- Albert Einstein publikoval obecnou teorii relativity

Nobelova cena

Narození

Česko
- 4. dubna - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 28. ledna - Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník († 1. května 1999)
- 27. březen - Eugene Martin, francouzský automobilový závodník
- 20. května - Moše Dajan, izraelský generál a politik († 16. říjen 1981)
- 26. září - Joe Fry britský automobilový závodník
- 17. říjen - Arthur Miller, americký spisovatel a dramatik († 10. únor 2005)
- 28. listopadu - Konstantin Michajlovič Simonov, ruský spisovatel († 28. srpna 1979)
- Adolf Staňura - český esperantský literát

Úmrtí

Česko
- 8. září František Adolf Schubert, český dramatik (
- 27. březen 1849) Svět
- 9. květen - François Faber lucemburský cyklista

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1915年 ko:1915년 simple:1915

1916

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1911 1912 1913 1914 1915 - 1916 - 1917 1918 1919 1920 1921 ----

Události

Česko
- 30. dubna: Poprvé byl použit letní čas. Ve 23.00 si měli obyvatelé přesunout hodiny na 24.00 (a 1. květen tak začal o hodinu dříve); Rakousko-Uhersko
- 1. října: V 0.00 letního času se hodiny vrátily zpět k pásmovému času na 23.00, tedy 30. září; Rakousko-Uhersko Svět
- V únoru začala nejdelší bitva první světové války, bitva u Verdunu.
- 24. dubna vypuklo v Dublinu sedmidenní povstání
- 1. červenec-začátek bitvy na Sommě
- 26. srpen-vstup Itálie do války na straně spojenců
- 27. srpen-Rumunsko vyhlašuje válku Rakousku-Uhersku
- 15. září-tento den byly poprvé v historii použity v boji tanky
- 14. listopad-konec bitvy na Sommě
- 15. prosinec-konec bojů u Verdunu
- Grónská hymna se stala hymnou

Vědy a umění

- 6. října vznikl dadaismus
- vznikl strukturalismus
- Albert Einstein zveřejnil obecnou teorii relativity

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 11. května Johnny Claes, belgický závodník († 3. února 1956)
- 6. srpna Dom Mintoff, maltský politik
- 15. září - Tony Branca, švýcarský pilot formule 1.
- 3. říjen - James Herriot, britský veterinář a spisovatel
- 8. listopadu Peter Weiss, německý spisovatel († 10. května 1982)

Úmrtí

Česko Svět
- 18. března Karl Gölsdorf, rakouský lokomotivní konstruktér (
- 8. června 1861)
- 15. listopadu Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel (
- 5. května 1846)
- 21. listopadu - František Josef I., císař Rakousko-Uherska

Hlava státu

- František Josef I. do 21. listopadu
- Karel I. Kategorie:20. století ja:1916年 ko:1916년 simple:1916

1918

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1913 1914 1915 1916 1917 - 1918 - 1919 1920 1921 1922 1923 ----

Události

Česko
- 14. října - Prohlášení Prozatimní československé vlády.
- 14. října - Generální stávka v českých zemích na protest proti vývozu potravin z českých zemí do Rakouska.
- 28. října - Vznik Československa
- 14. listopadu Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním presidentem Svět
- 3. března uzavřela ruská vláda s ústředními mocnostmi brestlitevský mír
- 25. března Bělorusko vyhlásilo nezávislost
- 1. listopadu bitva o Lvov mezi Poláky a Ukrajinci, kterou Poláci vyhráli.
- 1. listopadu začala u Padovy v severní Itálii jednání mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří
- 3. listopadu příměří mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska bylo podepsáno
- 8. listopadu moc v Sasku převzaly dělnicko-vojenské rady
- 10. listopadu vyhlášena Saskou republiku
- 11. listopadu Císař Karel I. podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko se rozpadlo.
- 11. listopadu - obnovení samostatnosti Polska (státní svátek Polska)
- 13. listopadu poslední král z rodu Wettinů Friedrich August III. abdikoval na zámku Guteborn u Ruhlandu; Sasko
- 30. listopadu Lotyšsko vyhlásilo nezávislost
- 1. prosince Island vyhlásil nezávislost
- 1. prosince vyhlášení sjednocení Království Srbska - vznik Jugoslávie
- Rusko přijalo Gregoriánský kalendář
- Halič připadla Polsku
- Monako se stalo smluvním protektorátem Francie

Vědy a umění

- 19. října byl založen American National Standards Institute
- Ernest Rutherford objevil proton

Nobelova cena

Narození

Česko
- 26. června Jiří Krejčík, český režisér
- 10. listopadu Miroslav Horníček, český herec († 15. února 2003) Svět
- 19. ledna Eric Lambert, anglo-australský spisovatel († 16. dubna 1966)
- 16. duben - Dick Gibson, britský automobilový závodník
- 11. května Richard Feynman, americký fyzik († 15. února 1988)
- 13. červenec - Alberto Ascari, italský automobilový závodník
- 18. červenec - Nelson Mandela, jihoafrický politik
- 16. říjen - Tony Rolt, britský pilot formule 1.
- 11. prosince - Alexandr Isajevič Solženicyn, ruský spisovatel
- Leonard Bernstein, americký dirigent († 1990)
- asi Rosario Stroscio, italský římskokatolický kněz

Úmrtí

Česko Svět
- 6. ledna Georg Cantor, matematik (
- 3. března 1845)
- 9. listopad Guillaume Apollinaire, francouzský básník (
- 26. srpen 1880)
- Stanislav Schulhof, lékař a básník píšící v esperantu (
- 1864)

Hlava státu

- Karel I. - císař rakousko-uherské monarchie, jejíž součástí byly i české země
- Tomáš Garrigue Masaryk - československý prezident Kategorie:20. století ja:1918年 ko:1918년 simple:1918

28. června

28. červen je 179. den roku podle gregoriánského kalendáře (180. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 186 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1914 - v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu rakousko-uherské monarchie Františka Ferdinanda. Byla to záminka k rozpoutání první světové války.
- 2003 - V čínské Šanghaji uveden do provozu nejdelší obloukový most na světě, dlouhý 3,9 km.

Narození

Česko
- 1980 - Andrea Verešová, úspěšná slovenská modelka Svět
- 1712 - Jean Jacques Rousseau, francouzský filosof a spisovatel († 2. červenec 1778)

Úmrtí

Česko
- 1912 - Josef Václav Sládek, český spisovatel (
- 27. říjen 1845)
- 1947 - Stanislav Kostka Neumann, český spisovatel (
- 5. červen 1875) Svět
-

Svátky

Česko
- Lubomír Svět
-

Viz také

- 27. červen 29. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月28日 ko:6월 28일 simple:June 28 th:28 มิถุนายน

Sarajevo

Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavním městem Bosny a Hercegoviny. Dále je hlavním městem obou autonomních entit; Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiky srbské (Rs) a jedné ze samosprávních jednotek Federace BaH - Kantonu Sarajevo. Je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem státu. Se svými 292 399 obyvateli a 141,5 km² (s předměstími přes 400 000) je i největším městem v zemi. Sídlí v něm nejvyšší předsednictvo - Prezídium, celostátní parlament, vláda, ústavní soud, Centrální banka, nejvyšší orgány Federace BaH, Kantonu Sarajevo a některé orgány Rs.

Historie

Území dnešního Sarajeva se ve středověku nazývalo Vrhbosna, pravděpodobně ze spojení slov vrh (kopec, hora) a Bosna (řeky, která v západní části údolí pramení). Za osmanské nadvlády se ozvačovalo jako Saray-ovasi, Bosna-saray, přičemž slovo saray znamená palác. Pozdější slovanská skomolenina tohoto názvu dala dnešní podobu Sarajevo.
- 1238/1239 výstavba Katedrály sv. Petra na území dnešního Sarajeva; první zmínka o Vrhbosně v listině maďarského krále Bély IV.
- 1434 turecký vojvoda obsazuje na území dnešního Sarajeva hrad Hodjidjed
- 1462 turecký správce Bosny Ishak-beg Ishaković zakláda na území dnešního Sarajeva několik objektů muslimské vakufské nadace, které jsou roku 1477 zpřístupněny veřejnosti
- 1507 první zmínka o městě pod názvem Sarajevo v dopise správce vakufské nadace Ajas-bega v arabském jazyce
- 1521-1541 bosenským begler-begem (správcem) se stal Gazi Husrev-beg, strůjce velké výstavby Sarajeva, které mělo na 50 000 obyvatel
- 1607 Sarajevo se opět stalo sídlem bosenského vezíra
- 1644 Sarajevo zachvátil velký požár
- 1697 Sarajevo vyplenila rakouská vojska pod vedením Evžena Savojského
- 1747-1757 výstavba Sarajevské pevnosti a městského opevnění
- 1788 Sarajevo zachvátil velký požár
- 1827 vzpoura janičárů v Sarajevu
- 1831 povstání Husein-kapetana Gradaščeviće proti Osmanské říši
- 1842 zřízena první pošta v Sarajevu
- 1878;13.07. na Berlínském kongresu kongresu bylo rozhodnuto o okupaci Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem
- 1878;19.08. vstup rakouských jednotek do Sarajeva
- 1884;27.08. počátek výstavby tramvajové dráhy v Sarajevu
- 1896;20.04. otevřena sarajevská radnice - Vijećnica
- 1903;13.07. zemřel dlouholetý správce Bosny a Hercegoviny Benjamin Kállaye
- 1908;05.10. vyhlášena rakouská anexe Bosny a Hercegoviny
- 1910;30.05.-03.06. císař František Josef I. návštívil Sarajevo
- 1910;15.06. první zasedání bosenského parlamentu - Saboru
- 1910;10.10. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 51 919 lidí
- 1914;28.06. úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
- 1914;12.-18.10. soud s účastníky atentátu na rakouského následníka trůnu
- 1915;06.02. rozpuštěn bosenský parlament (Sabor)
- 1916;30.04./01.05. poprvé zaveden letní čas
- 1918;26.10. zřízena Národní rada Bosny a Hercegoviny
- 1918;01.12. vyhlášeno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
- 1921;31.01. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 66 317 lidí
- 1924;25.02. Sarajevo přestává být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti
- 1931;31.03. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 78 173 lidí
- 1938;15.06. sídlo Rady islámského společenství přestěhováno zpět do Sarajeva
- 1941;06.04. německé letectvo bombardovalo Sarajevo
- 1945;06.04. partizánské jednotky osvobodily Sarajevo
- 1965;07.10. slavnostní zahájení Balkánských atletických her v Sarajevu
- 1971;31.05. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 359 448 lidí
- 1984;15.02. slavnostní zahájení XIV.Zimních Olympijských her v Sarajevu
- 1991;30.04. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 429 672 lidí
- 1992;06.04. počátek obyčanské války v Bosně a Hercegovině
- 1995;19.12. podepsána mírová smlouva v americkém Daytonu

Městské části

- Centrum (Centar)
- 68 151 obyvatel
- 33,3 km²
- Nové Město (Novi grad)
- 116 588 obyvatel
- 47,2 km²
- Nové Sarajevo (Novo Sarajevo)
- 74 493 obyvatel
- 9,9 km²
- Staré Město (Stari grad)
- 38 167 obyvatel
- 51,4 km²

Obyvatelstvo

V roce 2002 dosáhl počet obyvatel Sarajeva 292 399, což je opoti 429 672 v roce 1991 značný pokles. Podílely se na něm především události spojené s občanskou válkou z let 1992-1995, kdy město opustilo přes 100 000 jeho původních obyvatel. Na 10 000 obyvatel bylo zabito a přes 20 000 zraněno. Válečný konflikt pozměnil také etnické složení sarajevské populace. V roce 1991 ve městě (současných 4 obvodech a předměstí Ilidže) žilo 259 470 (49,23%) Muslimů (Bosňáků), 157 143 (29,82%) Srbů,34 873 (6,62%) Chorvatů a 56 460 (10,71%) Jugoslávců. Ještě před vypuknutím bojů v květnu 1992 z města odešla značná část obyvatelstva. Po srbském obležení z města odešla i valná většina Srbů (dle odhadů jich zůstalo jen 30 000). Zbylí sarajevané celé čtyři roky čelily vojenské blokádě a minometnému odstřelování. Po podepsání mírové dohody v americkém Daytonu připadly všechny sarajevské obvody bosňácko-chorvatské federaci tj. Federaci Bosny a Hercegoviny. Ze strachu před možnou odplatou se z města vystěhovali další tisíce Srbů, kteří dnes žijí ve východní Bosně. Do Sarajeva naopak začali přicházet uprchlíci (především Bosňáci) z východní Bosny, kteří dosud pobývali v dalších velkých městech - Tuzle a Zenici. V roce 2002 žilo ve čtyřech městských obvodech 230 130 (77,4%) Bosňáků, 35 606 (12,0%) Srbů a 22 380 (7,5%) Chorvatů. Ke vzrůstu bosňácké populace v Sarajevu přispívá v posledních desetiletích i migrace tohoto národa ze Sandžaku, historické oblasti na pomezí Srbska a Černé Hory, kde žije početná bosňácká komunita.

Památky

Na území Sarajeva se nacházely i další muslimské sakrální stavby jako mešita Mehmed-bega Minetoviče (1463/64), prvního bosenského sandžak-bega, mešita Bali-bega Malkočeviče (1475/76) na Bistriku, mešita Ajas-bega, Jahja-pašova mešita, mešita Sarače–Ismaila a mnoho dalších, ale ani jedna z nich se nedochovala do dnešních dnů. Totéž i platí o křesťanských stavbách. 1475
- Ali-pašova mešita (ALI-PAŠINA DŽAMIJA); zřízena na přelomu let 1560/1561 na popud budínského begler-bega Hadim Ali-paši, když působil jako spráce v Bosně.
- Aškenázská synagoga (AŠKENAZI SINAGOGA) z roku 1902. Postavena v oficiálním pseudomaurském slohu rakousko-uherské okupační moci.
- Baščaršijské náměstí (BAŠČARŠIJA); centrální sarajevské náměstí s sebiljem (kašnou), které lemují tradiční řemeslné dílny. Nynější podobu získalo až v 19. století, jelikož centrum město několikrát vyhořelo
- Carova mešita (CAREVA DŽAMIJA); zřízena samotným tureckým sultánem Sulejmanem I. Překrásným v roce 1566.
- Ferhadova mešita (FERHADIJA DŽAMIJA); postavena v roce 1562 Ferhadem-pašou, bosenským begler-begem.
- Gazi Husrev-begova mešita (GAZI HUSREV-BEGOVA DŽAMIJA); jedna z nejimpozantnějších sakrálních staveb osmanské architektury na Balkáně z přelomu let 1530/31. Postavena na přání Gazi Husrev-bega, druhého správce Bosny za turecké nadvlády. Dnes k mešitě patří i Gazi Husrev-begovo turbe (hrobka, 16. stol.), mekteb (základní muslimská škola, 1530), Kuršumlija medresa (střední muslimská škola, 1537), knihovna (1537), sahat-kula (věž s hodinami,16. stol.), hamam (lázně,1537-1539) a hřbitov bosenských velikánů.
- Hadži mešita (HADŽIJSKA DŽAMIJA); postavena v letech 1541-1561.
- Katedrála (KATEDRALA); nejstarší katolický kostel v Sarajevu postavený v letech 1884-1889 v neogotickém stylu.
- Katedrála (SABORNA CRKVA); pravoslavný chrám postavený v letech 1863-1872 v barokním slohu.
- Kostel sv. Antonína (CRKVA SV. ANTE); postaven v neorománském slohu v roce 1940.
- Kostel sv. Archanděla Michaela a Gabriela (STARA PRAVOSLAVNA CRKVA SVETIH ARHANĐELA MIHAILA I GAVRILA); zřízena pravděpodobně na počátku 16. století. Je jedinou dochovanou křesťanskou stavbou na území Sarajeva staří 150 let.
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje (CRKVA SV ĆIRILI I METODA) z roku 1892. Ojedinělá ukázka italské renesance a baroka v Sarajevu.
- Kozí most (KOZJA ĆUPRIJA); jeho stáří není přesně vyčíleno, jelikož některé prameny hovoří o 16. století a některé dokonce o době řimské nadvlády.
- Mešita Havadži Duraka (DŽAMIJA HAVADŽE DURAKA) z roku 1528. Během vpádu rakouských vojsk Evžena Savojského roku 1697 silně poškozena, ale velmi brzy se dočkala obnovy.
- Mešita Muslihudina Čekrečkiji (DŽAMIJA MUSLIHUDINA ČEKREKČIJE) z roku 1526.
- Mešita šejcha Magriba (DŽAMIJA ŠEJHA MAGRIBIJE); původní mešita z 15. století byla zničena vojskem Evžena Savojského roku 1697. Obnovena byla až roku 1766.
- Národní divadlo (NARODNO POZORIŠTE); postavené v neorenesančním slohu na přelomu let 1897/99.
- Radnice (VIJEĆNICA); dominanta Sarajeva byla postavena v roce 1896 v pseudomaurském stylu.
- Sinanova tekije (SINANOVA TEKIJA); klášter muslimských mnichů postavený na přelomu let 1638/39 bohatým sarajevským obchodníkem Hadži Sinanem-agou nebo jeho synem Mustafem-pašou. Předpokládá se, že se na stavbě podílel i turecký sultán Murad IV. jako připomínku dobytí Bagdádu.
- Starý a Nový židovský chrám (STARI I NOVI JEVREJSKI HRAM); původní Starý chrám z roku 1581 byl dvakrát vypálen (1697 a 1768) a své obnovy se dočkal až počátkem 19. století, kdy přibyl počet židovských věřících. Nový chrám byl zřízen roku 1821.
- Svrzův dům (SVRZINA KUĆA); tradiční ukázka bosenského begovského (šlechtického) domu z 18. století. Dnes je součástí Sarajevského muzea.
- Zemské muzeum (ZEMALJSKI MUZEJ); postaven v letech 1908-1910. Nachází se v něm nejrozsáhlejší sbírka muzejních předmětů na území Bosny a Hercegoviny. Zcela unikátní je i sbírka 200 000 publikací. 1910

Externí odkazy

- [http://www.sarajevo.ba Oficiální stránka města Sarajeva]
- [http://www.ks.gov.ba Oficiální stránka Kantonu Sarajevo]
- [http://www.sarajevo-tourism.com Turistická asociace Kantonu Sarajevu]
- [http://www.sarajevo-airport.ba Sarajevské mezinárodní letiště]
- [http://www.sff.ba Sarajevský filmový festival] Kategorie:Hlavní města Evropy Kategorie: Města Bosny a Hercegoviny Kategorie: Federace Bosny a Hercegoviny ja:サラエボ

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko
V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské
(Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder und die Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone)

225px
Rakousko-Uhersko s hranicemi států vzniklých po jeho rozpadu v letech 1918-1920

225px
Rakousko-Uhersko v Evropě

225px
Království a země Rakouska-Uherska

110px vlajka Rakouska-Uherska (1869-1918)
50px válečná vlajka	50px obchodní vlajka
50px 40px vlajky Rakouska 60px znak Rakouska	50px vlajka Uherska 33px znak Uherska
Před Kompromisem 1867
75px říšské barvy (vlajka) Habsburské říše

Základní údaje

hlavní a největší město

Vídeň
1,675,000 obyvatel (1907)

hlava státu

Rakouský císař,
Maďarský král,
Český král, atd.

rozloha

680,887 km² (1907)

počet obyvatel

48,592,000 (1907)

měnová jednotka

rýnský gulden (zlaťák);
koruna (od 1892)

národní hymna

Lidová hymna

existovalo

1867-1918
(Habsburská monarchie od 1526)

Národnosti Rakouska-Uherska

Němci
Maďaři
Češi
Poláci
Rusínci
Rumuni
Chorvati
Slováci
Srbové
Slovinci
Italové

24%
20%
13%
10%
8%
6%
5%
4%
4%
3%
3%

Rakousko-Uhersko byl státní útvar existující mezi lety 1867 až 1918, vytvořený po prohrané rakousko-pruské válce 1866 přeměnou rakouského císařství (Habsburské monarchie) v reálnou unii dvou státních celků (dualismus): :
- Předlitavska (Rakouska – oficiální název Království a země na říšské radě zastoupené) a :
- Zalitavska (Uherska, uh. království) spojených osobou panovníka z dědičné Habsbursko-Lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem. Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomnímy zemskými sněmy (český, moravský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy). Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské k. (královský).

Národnostní složení monarchie

Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k německé národnosti a to 23,3 %. Následovali Maďaři s 19,6 % a Češi s 12,6 %. Srbové a Chorvati dohromady tvořili 10,5 % obyvatel monarchie. Dále byli Poláci s 9,7 %, Ukrajinci a Rusíni se 7,9 %, Rumuni s 6,2 %, Slováci se 4,2 %, Slovinci se 2,9 % a nakonec Italové s 1,6 %. Asi 1,5 % obyvatel se hlásilo k národnostem ostatním.

Podívejte se také na

- Československo
- Dějiny Česka
- Dějiny Evropy Kategorie:Zaniklé státy Evropy ja:オーストリア・ハンガリー帝国 ko:오스트리아-헝가리

Mobilizace

Mobilizace označuje proces přípravy na válečný konflikt. Slovo pochází z latiny a znamená uvedení někoho nebo nečeho v pohyb. V tomto případě se uvádí v pohyb armáda, logistika a ekonomika směrem k zajištění potřeb a zdrojů pro vedení ozbrojeného boje. Kategorie:vojenství

12. října

12. říjen je 285. den roku podle gregoriánského kalendáře (286. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 80 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1492 – Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus objevil při hledání cesty do Indie Ameriku.
- 1810 – V Mnichově se konal první Oktoberfest.
- 1964 – Sovětský svaz vypustil Voschod 1, první kosmickou loď s vícečlennou posádkou, zároveň se jedná o první let bez skafandrů.
- 1968 – Rovníková Guinea získala nezávislost na Španělsku.
- 1971 – Na Broadwayi v New Yorku má premiéru muzikál Jesus Christ Superstar.
- 2002 – Na indonéském ostrově Bali odpálili teroristé bomby ve dvou nočních klubech, výbuchy si vyžádaly 202 mrtvých a přes 300 zraněných.
- 2005 – Čína vyslala z kosmodromu Jiuquan svou druhou pilotovanou vesmírnou loď Šen-čou 6. Tchajkonauti Fej Ťü-lung a Nie Chaj-šeng strávíli ve vesmíru pět dní a za tuto dobu 76 krát obletěli planetu.

Narození

Česko
- 1917 - Zdeněk Urbánek, český spisovatel
- 1939 – Vladimír Körner, český spisovatel
- 1943 – Karel Černoch, český populární zpěvák Svět
- 1865 – Arthur Harden, anglický chemik, nositel Nobelovy ceny († 1940)
- 1891 – Svatá Edith Stein, židovská mučednice († 9. srpna 1942)
- 1935 – Luciano Pavarotti, světoznámý italský operní zpěvák
- 1975 – Marion Jones, americká atletka

Úmrtí

Česko
- Svět
- 638 – Papež Honorius I. (
- 625)
- 642 – Papež Jan IV.
- 1576 – Maxmilián II., císař Svaté říše Římské (
- 31. července 1527)
- 1924 – Anatole France, francouzský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (
- 1844)
- 1965 – Paul Hermann Müller, švýcarský chemik, nositel Nobelovy ceny (
- 12. ledna 1899)
- 2002 – Ray Conniff, americký kapelník a muzikant (
- 1916)

Svátky

Česko
- Marcel Katolický kalendář
- Svatý Radim Svět
- USA slaví od roku 1792 Columbus Day, výročí objevení Ameriky.
- Španělsko slaví státní svátek Objevení Ameriky.

Viz také:

- 11. říjen 13. říjen – kalendář Kategorie:Říjen ja:10月12日 ko:10월 12일 ms:12 Oktober simple:October 12 th:12 ตุลาคม

18. října

18. říjen je 291. den roku podle gregoriánského kalendáře (292. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 74 dní.

Události

Česko
- 1944 – Sovětská vojska vstoupila do Československa. Svět
- 1685 – Francouzský král Ludvík XIV. zrušil Edikt Nantský, který chránil protestanty.
- 1851 – Herman Melville vydává knihu Moby Dick.
- 1867 – Spojené státy přebírají Aljašku, kterou koupily od Ruska.
- 1912 – Začíná První balkánská válka.
- 1922 – Ve Velké Británii je založena BBC.
- 1944 – Adolf Hitler přikazuje založit Německé národní milice.
- 1945 – Zahájen mezinárodní vojenský tribunál, viz Norimberský proces.
- 1954 – Texas Instruments oznamuje vyrobení prvního tranzistorového rádia.
- 1968 – Americký olympijský výbor suspenduje dva černošské sportovce (Tommie Smith a John Carlos) za gesto „černé síly“ při medailovém ceremoniálu na olympiských hrách v Mexiku.
- 1989 – Start vesmírné sondy Gallileo.

Narození

;Česko
- 1942 – Svatopluk Karásek, český písničkář, evangelický duchovní a poslanec
- 1956 – Martina Navrátilová, americká tenistka českého původu
- 1977 – Vlastimil Horváth, zpěvák, vítěz druhého ročníku soutěže Česko hledá SuperStar ;Svět
- 1405 – Papež Pius II. († 1464)
- 1741 – Pierre Choderlos de Laclos, francouzský spisovatel
- 1859 – Henri Bergson, francouzský filosof († 4. ledna 1941)
- 1882 – Lucien Petit-Breton, francouzský cyklista, vlastním jménem Lucien Georges Mazan († 20. prosince 1917)
- 1926 – Chuck Berry, americký rokenrolový hudebník
- 1960 – Jean-Claude Van Damme, belgický herec

Úmrtí

Česko
- 1599 – Daniel Adam z Veleslavína, český spisovatel a vydavatel (
- 31. srpen 1546) Svět
- 707 – Papež Jan VII.
- 1417 – Papež Řehoř XII.
- 1503 – Papež Pius III. (
- 1439)
- 1871 – Charles Babbage, britský matematik, filosof a informatik (
- 26. prosinec 1791)
- 1931 – Thomas Alva Edison, americký vynálezce (
- 11. února 1847)

Svátky

Česko
- Lukáš Katolický kalendář
- Svatý Lukáš Svět
- USA – Den Aljašky

Viz také:

- 17. říjen 19. říjen – kalendář Kategorie:Říjen ja:10月18日 ko:10월 18일 ms:18 Oktober simple:October 18 th:18 ตุลาคม

Woodrow Wilson

Woodrow Wilson (1856–1924) byl 28. prezident Spojených států. Wilson.jpg Spojených států Narodil ve Virginii do rodiny předního presbytariánského pastora a docenta, který se angažoval v občanské válce na straně Konfederace. V rodině panovala přísná disciplína. Tu a také pevnou náboženskou víru si Wilson odnesl i do dalšího života. Studoval na několika školách politologii, dějiny Spojených států a právo. Krátce se živil advokátskou praxí, než pokračoval v postgraduálním studiu politologie. V roce 1885 vydal svou nejznámější knihu Vláda Kongresu, ve které obhajoval prezidentovu pravomoc koordinovat práci kongresu. V témže roce se oženil s Ellen Axsonovou, později spolu měli celkem tři dcery. Učil na různých vysokých školách, od roku 1890 na Princeton University politickou ekonomii a právní vědy. Byl sedmkrát zvolen nejoblíbenějším profesorem. V roce 1902 byl zvolen rektorem a zahájil široký program reforem, čímž si získal mnoho nepřátel, ale také pokrokovou „image“. Wilson, pro kterého byly poctivost absolutním zákonem, vzbuzoval mnohé naděje na spravedlivější budoucnost. Proto když demokratická strana hledala kandidáta na úřad guvernéra New Jersey, rektor Princetonu byl i přes své nulové praktické politické zkušenosti jednoznačně nejvhodnějším kandidátem. Vzhledem ke své praktické nezkušenosti v práci pro státní instituce se zpočátku spoléhal hlavně na sbor loajálních poradců, hlavně na Edvarda House, dorovnával Wilsonův nedostatek taktu a pomáhal mu od jeho nástupu do úřadu guvernéra až do konce druhého prezidentského období. Jako guvernér začal Wilson kritizovat korupci i klientelismus. Jeho reformy se týkaly také kontrol cen komunálních služeb a sociálního zákonodárství. Není divu, že kampaň za Wilsonovu kandidaturu na prezidenta byla zahájena téměř ihned po jeho zvolení guvernérem. Vítězství Wilsona bylo pro mnohé překvapením, faktem ale je, že po rozštěpení republikánské strany mezi stoupence Roosevelta a Tafta byl úspěch demokratů téměř zaručen. Zajímavostí voleb v roce byl společný, tj. pokrokový, program obou hlavních favoritů, Roosevelta i Wilsona. Předvolební debaty měly nezvykle vysokou úroveň. Po sčítání hlasů získal Wilson 6 286 214 voličů, Roosevelt za progresivistickou stranu 4 216 020, republikánský prezident Taft 3 486 922 a socialistický kandidát Debs 897 011. Účast oprávněných voličů ale dosáhla pouze 58%. Nový prezident chtěl jednat rychle a hned v počátcích zlomit odpor proti reformám, začal tedy jako předseda demokratů zasahovat i do práce Kongresu. Už v průběhu své volební kampaně vyhlásil Wilson program tzv. Nové svobody. Ten spočíval na zvýšených zásazích do ekonomiky, tak aby ji nekontrolovaly úzké skupiny a aby měli občané znovu stejné možnosti. To dokázal s pomocí drastického snížení dovozních cel, zavedení systému Federálních bank rezerv, které měly stabilizovat měnu, a hlavně ustanovením komise pro obchod s funkcí antimonopolního úřadu. Prosadil také několik základních sociálních reforem.Celkově se působení 28. prezidenta Spojených států na vnitropolitické scéně dalo označit za téměř zázračně úspěšné. Změny, které byly považovány za nutné již po celá desetiletí, se konečně podařilo prosadit. V zahraniční politice je už hodnocení Wilsona působení méně jednoznačné. Wilson byl v Evropě jen jako turista, znal špatně evropské dějiny, o zbytku světa ani nemluvě. Společně s jeho zapáleným idealismem tvořila tato neznalost výbušnou směs. Prvním problémem byl postoj USA k revoluci v Mexiku. Ta přerostla v občanskou válku, hlavní moci ve státě se zmocnil diktátor Huerta. Wilsonova snaha ovlivnit výsledek války proti němu vedla k americké okupaci Veracruzu v roce 1914. Nevěděl si také rady s dalšími zeměmi v americké sféře vlivu, jmenujme Filipíny, Dominikánskou republiku, Haiti a Kubu. Tyto státy byly buď přímo okupovány, nebo ovládány ekonomicky americkými investory. Obě Ameriky byly v této době ze všech obydlených světadílů asi nejvíce nezávislé na Evropě. Wilsonovi ale byla z obou válčících stran od počátku bližší Dohoda. Ačkoli se takto vyjadřoval pouze v soukromých dopisech, bylo poměrně jasné, že jeho demokratické a pacifistické názory se s německým militarismem nikdy neshodnou. Zpráva o sarajevském atentátu vzbudila v Americe málo pozornosti. Událostí, která částečně probudila veřejnost, bylo napadení Belgie Německem. Den poté, 4.srpna 1914, vydal Wilson proklamaci neutrality, v níž vyzval všechny Američany, aby byli nestranní v myšlení i činech. 6. srpna 1914 zemřela Ellen Wilsonová. Prezidentovi v ní odešel nejlepší rádce. Znovu se oženil v listopadu 1915 s Washingtonskou vdovou Edith Galtovou. Postupem času bylo stále jasnější, že válka uvízla v bahně zákopů a Británie i Německo se snažily zničit jeden druhého ekonomicky. Britové uvalili omezení i na neutrální obchod. Německé přístavy byly blokovány, Severní moře zaminováno. Anglie tedy používala miny a válečné lodě, Němci ponorky. Pro americká ekonomiku byla válka, cynicky řečeno, skutečným požehnáním. Postupně se stupňující boj v Severním moři ale znamenal ohrožení pro obchod i lidské životy. 7. května 1915 byl bez varování potopen u irských břehů anglický zámořský parník Louisitania německou ponorkou U-20. 1198 lidí, včetně 139 Američanů zahynulo. Wilsonova reakce byla pro mnohé nepochopitelná:„Může stát, že je člověk příliš hrdý na to, aby bojoval.“ V jeho pojetí to znamenalo, že si je příliš jist svým právem, než aby o tom potřeboval přesvědčovat jiné použitím síly. Tato slova měla pro zastánce Británie účinek rudého hadru na býka. Prezident byl obviňován z příliš slabošského přístupu. Vyjednáváním se podařilo v roce 1916 zmírnit ponorkovou hrozbu, bylo ale očividné, že nejde o konečné řešení. Není jasné, zda Wilson stále věřil v neutralitu, chtěl jen více času pro válečné přípravy nebo zda chtěl zabodovat u pacifistických voličů v blížících se volbách. Faktem je, že slogan “udržel nás mimo válku“ bodoval. Volby v roce 1916 vyhrál Wilson těsně, za znovuzvolení vděčil hlavně jihu a středozápadu. V únoru byla zahájilo Německo neomezenou ponorkovou válku. V té době byla také zachycena nóta, kterou poslal německý ministr zahraničí Zimmermann velvyslanci v Mexiku Eckhardtovi. Obsahovala návrh nabídnout Mexiku Texas a Nové Mexiko pokud zaútočí spolu s Německem na Spojené státy. To byla poslední kapka. Spojené státy vstoupily do první světové války 6. dubna 1917. Wilsonovou povinností nyní bylo rychle připravit Spojené státy na válku. Byla vyhlášena všeobecná branná povinnost. V červnu 1917 již bylo zapsáno deset miliónů mužů ve věku od jedenadvaceti do třiceti let. Velké množství amerických jednotek pod velením generála Pershinga se zúčastňovalo bojových operací od června 1918. Američané podpořili Dohodu v závěrečné fázi války, vyčerpané německé jednotky nemohly jejich postup úplně zastavit. Na domácí frontě bylo nutné pro tento úspěch vybojovat nejednu bitvu. Byl ustanoven Úřad pro válečný průmysl, který, v čele s geniálním bankéřem Baruchem, reorganizoval průmysl tak, aby mohl plnit vládní zakázky. Byly také zvýšeny daně, většina prostředků pro financování války ale přišla přímo od občanů. Čtyři „půjčky svobody“ a jedna „půjčka vítězství“ vynesly dohromady 21 400 000 000 $, hlavně díky vydatné propagandistické podpoře. Výbor pro informaci veřejnosti zahájil ohromnou kampaň, která měla přesvědči pacifistické Američany o nutnosti války. Podle protišpionážního zákona byly uvězněny stovky lidí, mnozí z nich nevinně, mezi nimi vůdce Socialistické strany Eugene V. Debs. Výsledkem ale byla bezprecedentní jednota obyvatelstva, ohromné nadšení pro společné úsilí, a také samozřejmě miliardy investované do státních dluhopisů. Dvě léta organizovaného průmyslu změnila Spojené státy navždy. Hlavním předmětem Wilsonova snažení ale nebyla ani tak ekonomika jako ideové obhájení války. Wilson se snažil prosadit takové válečné cíle, které by zaručovaly budoucí kolektivní bezpečnost. V lednu 1918 přednesl Kongresu svých Čtrnáct bodů. Volal v nich po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně vzniku Společnosti národů. Ta by ztělesňovala princip rovnosti, protože nečinila rozdíl mezi velkými a malými státy. Wilson chtěl tímto programem ukázat Spojencům, že nechce, aby mír po první světové válce byl poznamenán tím, co zničilo všechny míry před ním: snahou vítězů „nahrabat si“. Společnost národů byla tedy prosazována jako oficiální stanovisko Spojených států a jejich primární válečný cíl. Čtrnáct bodů nadchlo ohromné množství intelektuálů i obyčejných lidí. Zvlášť američtí přistěhovalci ze zemí Rakouska-Uherska a z Německa vzhlíželo k prezidentu Wilsonovi jako k naději na spravedlnost. V Anglii a především ve Francii, ale čtrnáct bodů nikdo nebral vážně na vědomí. Bylo jasné, že jejich cílem je potrestat Německo tak tvrdě, že už se nikdy nevrátí jako evropská velmoc. Wilson ale plný nadšení v prosinci 1918 přicestoval do Evropy a podnikl triumfální cestu po hlavních městech zemí Dohody. Na následné konferenci v Paříží se tvrdohlavě držel svých pozic. Aby byl přijat vznik Společnosti národů, ustoupil svým spojencům v mnohém, například v otázce reparací či volného obchodu. Skutečná životní prohra ale čekala na Wilsona v jeho vlastní zemi. Ve Spojených státech se idea Společnosti národů setkala s nepochopením. Amerika nebyla připravena podřídit se mezinárodnímu konsenzu. Když bylo jasné, že mírová smlouva nezíská v Senátu dvoutřetinovou většinu potřebnou k ratifikaci, pokusil se Wilson změnit veřejné mínění propagační cestou po celé zemi. Ohromné pracovní nasazení se ale podepsalo na jeho zdraví, v září 1919 po záchvatu mrtvice částečně ochrnul. Po tři měsíce se neobjevil na veřejnosti, spojení s vnějším světem zajišťovala jeho druhá žena a osobní lékař. Mezitím byla mírová smlouva Senátem definitivně zamítnuta. USA do Společnosti národů nikdy nevstoupily. Ve volbách roku 1920 zvítězil konzervativní kandidát Harding a jeho slogan „návrat k normálnosti“. Spojené státy se znovu stáhly do izolace. Wilson už nikdy neopustil Washington D.C. , kde 3.2. 1924 zemřel. Přestože byl praktický výsledek Wilsonova působení nejednoznačný, zůstal v mnohém důležitým průkopníkem. Spoluzakladatel současné OSN Franklin Delano Roosevelt se cítil být dědicem jeho odkazu. Wilsonových Čtrnáct bodů je dodnes nenaplněno, ale položily základ mnoha moderním institucím mezinárodní spolupráce a kolektivní bezpečnosti.

Reference

- Geršov, Z..M.:Woodrow Wilson, Svoboda, Praha, 1987
- Maurois, A.: Dějiny USA v letech 1917-1961, Mladá fronta, Praha 1966
- Pečenka, M., Luňák, Petr a kol.:Encyklopedie moderní historie, Libri, Praha, 1995
- Smith, P.: America enters the world: a people’s history of the Progressive Era and World War I, Penguin Books, New York 1991
- Tindall G.B., Shi D.E.: Dějiny Spojených států amerických, NLN, Praha 1996 Wilson, Woodrow Wilson, Woodrow Wilson, Woodrow ja:ウッドロウ・ウィルソン ko:우드로 윌슨 simple:Woodrow Wilson

Neutralita

Neutralita je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát není členem žádného z válčících bloků a může tedy spolupracovat s oběma. Latinské zájmeno neuter je složeno z předpony ne- a zájmena uter a znamená žádný z obou. V mezinárodním právu neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války. K neutrálním zemím dnes patří Irsko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko. Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou. Od druhé světové války je neutralita ve sporu Dobra a Zla považována za nemravnou. Standardní členství v OSN neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit resoluci Rady bezpečnosti.

Švýcarsko

Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána. Od dob studené války je však – ostatně jako i u jiných zemích, viz např. Francie, SSSR, Velká Británie – kritisována jeho spolupráce s nacistickým Německem. U Švýcarska jsou uváděny: uzavírání hranic před uprchlíky, vracení Židů zpravidla od hranic, vydávání majetku Židů pod nacistickým tlakem, zatajení a přivlastnění si bankovních kont Židů, kteří zahynuli při holocaustu.

Externí odkazy

- [http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neuter Merriam–Webster] – etymologie Kategorie:Politika Kategorie:Mezinárodní spolupráce Kategorie:Mezinárodní právo ja:永世中立国

7. srpna

7. srpen je 219. den roku podle gregoriánského kalendáře (220. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 146 dní.

Události

Česko
- Svět
- Sovětský kosmonaut German S. Titov byl v roce 1961 na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.

Narození

Česko
- 1914 Vojtěch Cach, český spisovatel Svět
- 1966 Jimmy Wales, internetový podnikatel

Úmrtí

Česko
- 1991 páter František Ferda, český léčitel (
- 31. března 1915) Svět
- 1921 Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník (
- 28. listopadu 1880)

Svátky

Česko
- Lada Svět
-

Viz také:

- 6. srpen 8. srpen - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen