Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
USA

USA

Spojené státy americké – anglicky United States of America, zkratka USA – jsou federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantického po Tichý oceán, díky exklávě Aljaška vlastni USA i břehy Severního ledového oceánu a na některých tichomořských ostrovech (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další).

Historie

Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již okolo roku 1000 (Leif Eriksson), ale pro Evropu byl tzv. Nový svět objeven až výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492. V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantického pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA. Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy). Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Pokračující agresivní politika Velké Británie vůči USA (útoky na americké lodě, zajímání amerických námořníků etc.) vedla k britsko-americké válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814), ve které sice jednoznačně nezvítězil žádný z obou států, ale obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko způsobilo zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859). Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Od státu Virginie se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie a vytvořila posléze stát nový (Západní Virgine). Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do karibské oblasti a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Kromě západné polokoule (resp. Ameriky) se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (Monroeova doktrína) Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců významně přispěla k jejich vítězství. Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojené státy (Marshallovy ostrovy, Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj. Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území USA (kromě Havajských ostrovů), se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.

Administrativní členění

Spojené státy se skládají z 50 států (state / mn. č. states), jednoho federálního distriktu – District of Columbia, v němž leží federální hlavní město Washington, spadá přímo pod jurisdikci Kongresu, nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem (i když mezi ně bývá často řazen) – a dalších území, např. ostrovních teritorií či indiánských rezervací. Při podepsání americké Deklarace nezávislosti se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států (Západní Viginie).

- Alabama
- Aljaška (Alaska)
- Arizona
- Arkansas
- Colorado
- Connecticut
- Delaware
- Florida
- Georgia
- Havaj (Hawaii)
- Idaho
- Illinois
- Indiana
- Iowa
- Jižní Dakota (South Dakota)
- Jižní Karolína (South Carolina)
- Kalifornie (California)
- Kansas
- Kentucky
- Louisiana
- Maine
- Maryland
- Massachusetts
- Michigan
- Minnesota
- Mississippi
- Missouri
- Montana
- Nebraska
- Nevada
- New Hampshire
- New Jersey
- New York
- Nové Mexiko (New Mexico)
- Ohio
- Oklahoma
- Oregon
- Pensylvánie (Pennsylvania)
- Rhode Island
- Severní Dakota (North Dakota)
- Severní Karolína (North Carolina)
- Tennessee
- Texas
- Utah
- Vermont
- Virginie (Virginia)
- Washington
- Wisconsin
- Wyoming
- Západní Virginie (West Virginia)
Západní Virginie

Podívejte se též na


- Seznam amerických prezidentů
- Saul Alinsky
- Jerry Mander Kategorie:Spojené státy americké ja:アメリカ合衆国 ko:미국 ms:Amerika Syarikat simple:United States th:สหรัฐอเมริกา zh-min-nan:Bí-kok

Angličtina

Angličtina (English)
Rozšíření:Velká Británie, Spojené státy a 103 dalších zemí
Počet mluvčích:402 miliónů (3. místo)
Druhý jazyk pro:350 miliónů – 1 miliarda
Klasifikace:
- Indoevropské jazyky
  - Germánské jazyky
    - Západogermánské jazyky
Písmo:Latinka
Postavení
Úřední a primární jazyk:Velká Británie, Spojené státy, Austrálie, Bahamy, Barbados, Bermudy, Dominika, Gibraltar, Grenada, Guyana, Jamajka, Nový Zéland, Antigua, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago, jeden ze 6 jazyků OSN
Jeden z úředních jazyků:Hongkong, Belize, Kanada, Indie, Irsko, Singapur, Jižní Afrika
Doplňkový úřední jazyk:Kamerun, Fidži, Mikronésie, Ghana, Gambie, Kiribati, Lesotho, Libérie, Keňa, Namibie, Nigérie, Malta, Marshallovy ostrovy, Pákistán, Papua – Nová Guinea, Filipíny, Šalamounovy ostrovy, Samoa, Argentina, Nikaragua, Kostarika, Panama, Sierra Leone, Svazijsko, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe
Regulátor:žádný
Kódy
ISO 639-1:en
ISO 639-2:eng
SIL:[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=ENG ENG]
Wikipedie
en.wikipedia.org
Angličtina je západogermánský jazyk, původem z Anglie. Je třetí nejrozšířenější mateřský jazyk na světě.

Rozšíření

Dnes se anglicky mluví v mnoha zemích světa. Jako mateřština figuruje mimo jiné v těchto zemích:
- Velká Británie
- Irsko
- Spojené státy
- Austrálie Je však používána v mnoha zemích jako jeden z úředních jazyků (Indie, Kanada, Jižní Afrika). Používá se však i mezi lidmi z různých zemí, kteří si navzájem nerozumí, ale používají ji jako mezinárodní dorozumívací prostředek. Kvuli rozšíření v zemích, kde není mateřským jazykem, se vyvinulo mnoho mutací angličtiny mícháním s jazykem dané země. Tyto dialekty se nazývají jmény, které vznikly jako slovní hříčky nejčastějších chyb ve výslovnosti:
- Engrish v Japonsku, neboť Japonci velmi špatně vyslovují hlásku L a vyslovují namísto ní R
- Franglais pro spojení francouzštiny a francouzského slova Anglais (angličtina)
- Spanglish pro latinskoamerické přistěhovalce ze slov Spanish English (španělská angličtina)
- Swenglish (Swedish English) pro švédštinu Neobratná angličtina v podání Čechů, kteří do ní zavlékají českou větnou stavbu a další čechismy, bývá někdy označována jako čengliš.

Historie

Vyvinula se z anglo-saského předka, když germánští dobyvatelé začali převažovat nad Kelty. Nejznámější dílo psané ve staroangličtině je Beowulf, moderní angličtina vzkvétala v dobách, kdy psal svá díla William Shakespeare.

Abeceda a výslovnost

Angličtina se píše latinkou. S výjimkou některých cizích slov se obejde bez diakritických znamének. Díky dominantnímu postavení angličtiny ve světě (a též díky výpočetní technice, která zpočátku podporovala především angličtinu) se anglická abeceda stává de-facto standardem pro "základní latinku" - přestože ne všechna její písmena byla původně obsažena v latině. Anglická abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

- Angličtina používá nepravidelný pravopis, z nějž jde hrubě odhadnout, jak se to které slovo vyslovuje. Problematická je zejména výslovnost cizích slov, především převzatých z francouzštiny. Většinu slov lze správně vyslovit při znalosti systému otevřených (např. ba, babe) a zavřených slabik (např. bab, babbeh):
  - a: otevřená – ei; zavřená – æ
  - e: otevřená – í; zavřená – e
  - i: otevřená – ai; zavřená – i
  - o: otevřená – ou; zavřená – o
  - u: otevřená – ju; zavřená – a
- Z hlásek, které angličtina obsahuje navíc oproti češtině, stojí za zmínku zejména znělé a neznělé TH. Znělé přepisujeme ð (někdy méně vhodně DZ) a lze ho vyslovit, když nachystáme ústa na T a řekneme Z. Neznělé přepisujeme θ (popř. TH) a lze ho vyslovit, když nachystáme ústa na T a řekneme S.
- CH se v původem anglických slovech čte Č.
- SH se čte Š.

Gramatika


- Angličtina je analytický jazyk, ve kterém se nedochovalo téměř žádné skloňování (s výjimkou "pádů" u osobních zájmen, např he (on) vs. him (jemu, jeho)), zato má poměrně pevná pravidla pro slovosled. Jde o tzv. SVO jazyk, tedy jazyk, kde ve větě leží nejdříve podmět (subjekt), pak sloveso (verbum) a nakonec předmět (objekt).
- Podstatná jména a slovesa rozlišují jednotné a množné číslo (u jmen se množné číslo tvoří téměř výhradně příponou -s).
- Přídavná jména a příslovce se stupňují, některá analyticky (složenými tvary more (více) + stupňované slovo), jiná i synteticky (koncovkami -er, -est).
- U sloves je bohatší systém časů než v češtině, např. tzv. průběhové časy nebo čas předpřítomný.
- Jako u jiných germánských jazyků (a na rozdíl od většiny slovanských jazyků) angličtina rozlišuje určitý (the) a neurčitý (a, an) člen.

Slovní zásoba

Velké množství slov má latinský původ, angličtina je přejala buď přímo z latiny, nebo zprostředkovaně přes francouzštinu. Další výpůjčky jsou z jazyků celého světa, což odpovídá celosvětovému rozšíření angličtiny.

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

anglicky

All human beings are born free and equal in dignity and rights. They are endowed with reason and conscience and should act towards one another in a spirit of brotherhood.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Podívejte se též na


- Anglická gramatika
- Seznam jazyků
- Seznam písem
- Speciální angličtina

Externí odkazy

Kategorie:Angličtina Kategorie:Jazyky Jižní Afriky als:Englische Sprache ja:英語 ko:영어 ms:Bahasa Inggeris simple:English language th:ภาษาอังกฤษ zh-min-nan:Eng-gí

Republika

Republika (pův. z lat. res publica - věc veřejná, přeneseně obecní majetek, stát) je forma vlády ve státě, kde je nejvyšším představitelem osoba volená parlamentem nebo v přímých volbách, a to na určité časové období. Existují dva základní typy republiky:
- parlamentní republika - vláda (exekutiva) je zcela odpovědná parlamentu, který má možnost ji odvolat (např. Česká republika)
- prezidentská republika - představitelem exekutivy je prezident, který je přímo volen občany (např. USA nebo Francie) V současném světě je republika nejrozšířenější formou vlády, převažuje ve dvou třetinách všech existujících států.

Historie

První republiky vznikly v antickém Řecku a Římě. Jejich forma byla omezena volebním právem, které se vztahovalo na vyšší vrstvy obyvatelstva (šlechtu), v některých případech bylo volební právo udělováno všem občanům republiky (mezi občany se však počítala jen část svobodných mužů). Antické republiky spolu s demokratickou formou státního zřízení zaznamenaly největší rozvoj v nejvýznamnějších řeckých městských státech (např. v Aténách), později v Římě. Období římské republiky bylo de facto ukončeno za Gaia Iulia Caesara. Ve středověku se republiky rozvíjely ve velmi omezené míře v městských státech, zejména v Itálii (např. Benátky). Od 19. století došlo postupně k vytvoření republik ve většině států v Evropě a Americe.

Podívejte se též na


- Republikánství
- Monarchie ja:共和制 simple:Republic Kategorie:Politický systém

Severní Amerika

Severní Amerika je kontinent na severní zemské polokouli. Severní Amerika se rozkládá na východ od Tichého oceánu, na západ od Atlantského oceánu, na jih od Arktického oceánu a na sever od Jižní Ameriky. Severní Amerika má rozlohu 24 230 000 km². Na severoamerickém kontinentu se nacházejí tři velké a relativně lidnaté země:
- Kanada
- Mexiko
- USA Nejjižnější část Severní Ameriky se často označuje jako Střední Amerika. Na rozlohou malém území se nachází několik států:
- Belize
- Guatemala
- Honduras
- Kostarika
- Nikaragua
- Panama
- Salvador V Karibském moři je řada ostovů a ostrovních států, včetně:
- Americké Panenské ostrovy (území USA)
- Anguilla (britské závislé území)
- Antigua a Barbuda
- Aruba (součást Nizozemského království)
- Bahamy
- Barbados
- Bermudy (britské závislé území)
- Britské Panenské ostrovy (britské závislé území)
- Dominika
- Dominikánská republika
- Grenada
- Guadeloupe (zámořský department Francie)
- Haiti
- Jamajka
- Kajmanské ostrovy (britské závislé území)
- Kuba
- Martinik (zámořský department Francie)
- Montserrat (ostrov) (britské závislé území)
- Nizozemské Antily (součást Nizozemského království)
- Ostrovy Turks a Caicos (britské závislé území)
- Portoriko (volně přidružený stát USA)
- Svatá Lucie
- Svatý Kryštof a Nevis
- Svatý Vincenc a Grenadiny
- Trinidad a Tobago Grónsko, největší ostrov na světě, je zeměpisně považován za součást Severní Ameriky. Grónsko leží daleko na severu a východně od kanadského teritoria Nunavut a je samosprávným závislým územím Dánska. Další velké ostrovy u pobřeží Severní Ameriky jsou například Vancouver Island, Ostrovy královny Charlotty (Queen Charlotte Islands), Ostrov Prince Edwarda (Prince Edward Island), Aleutské ostrovy (Aleutian Islands), Baffinův ostrov (Baffin Island), Newfoundland, a Cape Breton Island. U pobřeží Kanady se rozkládá Saint Pierre a Miquelon (Saint Pierre and Miquelon), poslední z kdysi rozsáhlých francouzských držav v Severní Americe. Kategorie:Severní Amerika ja:北アメリカ ko:북아메리카 simple:North America th:ทวีปอเมริกาเหนือ zh-min-nan:Pak Bí-chiu

Tichý oceán

Tichý oceán (též Pacifik) je největší oceán na Zemi. Zabírá třetinu zemského povrchu. Nachází se v něm asi 25,000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. V Pacifiku dochází k největšímu výlovu ryb.
- Rozloha včetně okrajových moří: 179 680 000 km2
- Průměrná hloubka: 3 780 m
- Nejhlubší místo: příkop Vitjaz, Mariánský příkop, 10 924 m
- Největší moře: Filipínské moře 5 726 000 km2
- Největší záliv: Kalifornský záliv 177 000 km2 Kategorie:Moře a oceány ja:太平洋 ko:태평양 simple:Pacific Ocean th:มหาสมุทรแปซิฟิก zh-min-nan:Thài-pêng-iûⁿ

Aljaška

Aljaška je 49. stát USA (od 3. ledna 1959). Má asi 627 000 obyvatel (626 932 v roce 2000). Hraničí s Britskou Kolumbií (Kanada) a Yukonským teritoriem na východě a s Tichým oceánem na západě. Její rozloha je 1 717 854 km², z toho 13% tvoří vodní plocha. Pod kontrolu USA se Aljaška dostala v roce 1867, kdy ji koupily od Ruska, jehož kolonií byla, za 7 000 000 dolarů (asi 90 000 000 v roce 2003). Kategorie:Státy USA ja:アラスカ州 ko:알래스카 주 ms:Alaska simple:Alaska th:มลรัฐอะแลสกา zh-min-nan:Alaska

Severní ledový oceán

Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán. Má také nejmenší hloubku. Rozkládá se kolem severního zemského pólu, má rozhlohu asi 14 mil. km2, průměrná hloubka je 1 328 m. Nejhlubší místo 5 449 m (Polární hlubokomořská planina). Hladinu Severního ledového oceánu pokrývá větší část roku silná vrstva ledu. Tento mořský led vzniká ze zamrzlé mořské vody. Existují tři druhý polárního ledu
- polární - pokrývá větší část oceánu, jeho tloušťka je až 50 m, v létě taje a tloušťka se změnšuje až na 2 m
- tabulový - vzniká na okrajích oceánu, maximální tloušťka je 2 m. Led je polámaný a ledové kry na sebe narážejí, v období maximálního rozsahu pokrývá asi 12 mil. km²
- rychlý led se tvoří mezi tabulovým ledem a pobřežím Původně se mělo za to, že Arktida je kontinent, v roce 1958 ale americká atomová ponorka USS Nautilus podplula serverní pól a zjistila, že žádný kontinent Arktida neexistuje a že je to pouze trvale zamrzlá hladina Severního ledového oceánu. Kategorie:Moře a oceány Kategorie:Arktida ja:北極海 ko:북극해 simple:Arctic Ocean th:มหาสมุทรอาร์กติก zh-min-nan:Pak-ke̍k-iûⁿ

Havaj

Havaj (anglicky Hawaii, havajsky/havajská angličtina Hawaiʻi), je spolkový stát USA rozkládající v Tichém oceáně na Havajských ostovech. Metropolí státu je Honolulu. Kategorie:Havaj Kategorie:Spojené státy americké zh-min-nan:Hawai‘i ko:하와이 주 ja:ハワイ州 simple:Hawaii th:มลรัฐฮาวาย

District of Columbia

Tento článek pojednává o hlavním městě USA. Další významy viz Washington (rozcestník) Washington, D.C. je hlavní město Spojených států amerických, sídlem prezidenta a kongresu. Zaujímá území federálního distriktu, známého jako District of Columbia nebo zkráceně D.C. Na severu a východě hraničí s Marylandem a na jihozápadě s Virginií. Přirozenou hranici s Virginií tvoří řeka Potomac. Na území D.C. nenajdeme mrakodrapy, které jsou v jiných městech USA typické. Převládají tu budovy veřejných institucí a budovy administrativní. Zástavba výškovými budovami začíná až za řekou Potomac v Arlingtonu.

Historie


- Do 17. století sídlili na území Washingtonu Algonkinové.
- Od konce 17. století vznikali první osady přistěhovalců.
- 1749 bylo založeno město Alexandria ve Virginii.
- 1790 George Washington vybral toto místo pro stavbu budoucího hlavního města.
- Vláda se sem přesunula v roce 1800, krátce poté, co byl dokončen Kapitol.
- Za války v roce 1812 byl Washington těžce poničen.
- Na konci Občanské války zde byl zavražděn prezident Abraham Lincoln, město ale během války bylo ubráněno.
- 1976 zahájilo provoz metro.
- 2001 islámští fundamentalisté spáchali teroristický útok na Pentagon

Zajímavosti


- The Mall - park dlouhý 1 míli; spojuje Kapitol a Washingtonův monument; je lemován muzei Smithsonianovy Instituce
- Kapitol - sídlo amerického Kongresu; stavěl se 1793 až 1800; během 19. století několik úprav.
- Bílý dům - sídlo prezidenta USA; dokončen 1811
- Washingtonův monument - 169 metrů vysoký obelisk na Mallu; stavěl se 1848 až 1888
- Lincolnův památník
- Památník Thomase Jeffersona
- Smithsonianova Instituce - komplex muzeí nejrůznějšího zaměření

Doprava

Městskou hromadnou dopravu zajišťujě společnost Washington Metro. Páteřní systém tvoří pět linek metra (Metrorail). To doplněno autobusovými linkami. Hlavní nádraží - Union Station je nadaleko Kapiltolu. Operují zde Amtrak (dálkové spoje), MARC (příměstské spoje - směr Maryland) a VRE (příměstské spoje - směr Virginie) Město je napojeno na tři letiště: Ronald Reagan Washington National Airport, Washington Dulles International Airport a Baltimore/Washington International Airport (BWI) kategorie:Spojené státy americké Kategorie:Města USA Kategorie:Hlavní města Severní Ameriky ko:워싱턴 D.C. ja:ワシントンD.C.

Portoriko

Portoriko (španělsky Puerto Rico) je přidružený stát USA, ležící v Karibském moři mezi ostrovy Hispaňola a antilským souostrovím. Má rozlohu 9 104 km², a asi 3 miliony obyvatel.

Obyvatelé

Obyvatelé jsou Portorikánci, na ostrově se nenacházejí téměř žádné národnostní menšiny, vyjma kontinentálních Američanů. Portoriko je jediným územím USA, kde se mluví výhradně španělsky. Ačkoliv je jako úřední jazyk stanovena také angličtina, téměř nikdo jí zde nepoužívá. Na Portorikánce vždy v USA hleděli jako na občany nižší kategorie, proto se pokusily úřady ve Washingtonu povýšit ostrov na 51. stát USA. Místní ale odmítli, protože by museli platit daně. Početná komunita Portorikánců žije také v New Yorku.

Ekonomika

Portorická ekonomika je postavená na zemědělství - vyváží se cukrová třtina, káva, cukr, banány do USA. Dále se zde také nachází většina odvětví lehkého průmyslu, zpracovávajího základní suroviny. Vyrábí se tu tedy kovy a chemické produkty. Podniky ze Spojených států využívají výhodu nižších mzdových nákladů, díky jejich pomoci i podpory ze strany vlády je životní úroveň na ostrově na přijatelné úrovni. Obyvatelé nemusí platit federální daně, dostávají však federální dávky.

Doprava

Na ostrově existuje pouze nákladní železniční doprava, vše ostatní je přepravováno silničně (90% silnic má pevný povrch), částečně letecky - Portoriko disponuje 8 letišti. Ty se nacházejí hlavně ve větších městech.

Města


- San Juan (hlavní)
- Bayamón
- Mayagüez
- Aguadilla
- Ponca
- Guyama
- Carolina
- Arecibo Kategorie: Portoriko Kategorie: Severní Amerika Kategorie: Střední Amerika ja:プエルトリコ ko:푸에르토리코 simple:Puerto Rico

Vikingové

Tento článek je o severských mořeplavcích. Článek o vesmírném programu najdete zde. Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří výrazně vstoupili do dějin hlavně v 8. – 10. století svými nájezdy, jež ohromily a paralyzovaly vznikající středověkou Evropu. Vikingové byli též nazýváni takto: Normani (Francie), Dani (Anglie), Ascomani (Německo) a Galové (Irsko).

Životní podmínky

Živili se rybolovem a chovem dobytka. Živili se různými druhy masa, ale pojídali také stravu rostlinného původu. Zemědělství se příliš nevěnovali, neboť ve Skandinávii ktomu nebyly vhodné přírodní podmínky. Přes zimu si pak vyráběli nástroje, se kterými pak muži vyráželi za obchodem. Ženy, děti, starci a otroci zůstávali doma a starali se o hospodářství. Zajímavé je, že ženy Vikingů neměly ve společnosti zrovna nízké postavení. Samy se totiž musely o všechno postarat.

Ženy

Ženy Vikingů se od nepaměti účastnily všemožných slavností a oslav. Směly volně vycházet, cestova i přijímat mužské návštěvy. Severské ženy nikdny nepoznaly nesvobodu a závislost. Byly to ozdoby mužské společnosti, často měly vliv na mnohá jednání a nejednou kvůli nim tekla krev. Otcové ovšem střežili čest svých dcer, jako svou vlastní. Nic nesmělo jejich pověst poškodit. Tyto ženy byly také pobídkou k velkým činům. otroci

Expanze na jih

Ze Skandinávie (Norsko, Švédsko) se vypravili zhruba v 8. století, plenili pobřeží Británie (kláštery Iona a Lindisfarne) a také pobřeží Francie (zejména při ústí řeky Sény) a to až do 11. století. Později začali i obchodovat. Důvody : nedostatek půdy : pravděpodobně i velké napětí mezi Franky a Dány : obchody v Evropě (bohatá kořist), s Čínou i Grónskem Vyvinuli si i své vlastní lodě - veslice, jinak přezdívané drakkary. Tyto lodě měly malý ponor, což byl pro Vikingy skvělý prostředek. Objevili Ameriku ještě před Kolumbem. Důkazem je mapa, nalezena roku 1960 v Americe. Jedná se o mapu amerického ostrova Vinland, která byla "vyrobena" na základě bohatých znalostí Vikingů.

Vpády Vikingů

Norští Vikingové

se soustředili na sever a jih. Osídlili severoskotské ostrovy, přivlastnili si ostrov Man a dále se zachytili ve Skotsku a Irsku a prakticky na všech pobřežích okolo Skotského moře. Odtud pak dále postopovali do anglického vnitrozemí, kde se jejich zájmy střetly se zájmy Dánů, ale i do Francie a dokonce i do Středozemního moře. V mladší době Vikingů se dostali na Faerské ostrovy, Island, do Grónska a odtud potom do dnešní Ameriky (díky náčelníkovi Leifu Erikssonovi byli prvními evropany v Americe).

Švédští Vikingové (Varjagové)

se zaměřili spíše na východ. Po velkých řekách zmapovali celé Rusko a dále na jih, do Byzance a arabských zemí.

Dánští Vikingové

se zaměřili na jihozápad. Tak pronikali do celé severní Francie, do Anglie a odtud do Giblartarského průlivu a společně s norskými Vikingy do Středozemního moře. Byli též zaměřeni na západní Balt.

Obchodní centra

Hlavními obchodními centry Vikingů byla města Ribe, Hedeby, Birka,... (přístavy, u pobřeží řek, jezer a moře). Města byla ovšem stavěna až později. Dříve si Vikingové stavěli jen osady a vesnice.

Vikingská společnost a právní systém


- dělili se do tří několika stavů.
- Do nejnižší skupiny patřili otroci (byli na tom stejně jako otroci v Evropě)
- Dále to pak byl selský stav. Sedláci. Sice nehospodařili na velkých pozemcích, ale byli SVOBODNÍ. Do tohoto stavu patřili také řemeslníci a válečníci. Ti byli pod vedením jarla nebo dokonce krále. Podnikali takto velké zámořské výpravy (zmíněné výše).
- Nad selským stavem bylo místo jarlů. Jakási šlechta. Velkostatkáři. Měli docela slušný majetek, díky němu si také mohli udržet vlastní družinu a mnohdy vlastnili i lodě a uplatňovali svůj vliv.
- Nad tím vším stál král. Toho si ze svého středu volili náčelníci. Jeho moc byla omezena mocí lidu. Tzn. shromáždění svobodných mužů thingu. Učinit rozhodnutí proti jejich vůli bylo velice obtížné, skoro až nemožné.
- Ženy měly taktéž svá práva. Mohly muže žalovat, jestliže na ně sáhl. Podle toho kam se v případě, že žena žalovala určilo, kolik musí zaplatit. Kategorie:Národy als:Wikinger ja:ヴァイキング ko:바이킹 ms:Viking simple:Vikings zh-min-nan:Viking-lâng

1000

Století: 9. století - 10. století - 11. století Roky: 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005

Události


- lidská populace čítá asi 300 000 000 obyvatel
- v Krakově a ve Vratislavi byla založena biskupství
- Leif Eriksson přiváží misionáře do Grónska a vyráží na svou objevitelskou cestu k Severní Americe (nejpravděpodobnější datum)
- velké stěhování Inuitů z Aljašky a sev. Kanady do Grónska
- Štěpán I. získal dědičně královskou korunu, Uhersko se stává královstvím

Vědy a umění

Narození


- Michael Kerullarios

Úmrtí

Hlavy států


- České knížectví
  - Boleslav III. Ryšavý
- Svatá říše římská
  - Ota III.
- Papež
  - Silvestr II. Kategorie:10. století ja:1000 ko:1000년 simple:Thousand

Evropa

Tento článek je o kontinentu. O Jupiterově měsíci si můžete číst zde. Evropa je s 10 532 000 km² malý světadíl (pouze Austrálie je menší), avšak velmi hustě zalidněný – v roce 2000 měla 729 000 000 obyvatel. Mluví se zde 209 různými jazyky ze 6 jazykových rodin; naprostá většina mluvčích však připadá na jazyky indoevropské. Historicky a kulturně měla Evropa veliký vliv na světovou civilizaci a běh světových dějin. Na severu Evropu ohraničuje Severní ledový oceán, na východě pohoří Ural a řeka Ural, na jihovýchodě Kaspické moře, řeky Kuma a Manyč (popř. pohoří Kavkaz) a Černé moře, na jihu Středozemní moře a na západě Atlantský oceán.

Přírodní podmínky

Obrys Evropy je nejčlenitější ze všech světadílů; pobřeží dosahuje délky přes 37 000 km a poloostrovy a ostrovy představují 34 % rozlohy Evropy. Většinu území zaujímají nížiny (43 %) a pahorkatiny; na velehory přes 2 000 m výšky připadají jen 2 % plochy. Evropa je tak s průměrnou nadmořskou výškou 292 m spolu s Austrálií nejníže položeným kontinentem. Nejvyšším bodem je Mont Blanc (4 807 m) v Alpách na pomezí Francie a Itálie, nejníže se pak nachází hladina Kaspického moře (28 m pod hladinou světového oceánu). V okrajových částech Evropy, zejména na Islandu a v jižní Itálii stále probíhá vulkanická činnost; ze známých sopek stojí za zmínku Hekla, Vesuv, Etna, či Stromboli. Větší část Evropy spadá do oblasti mírného podnebí; jižní Evropa má klima subtropické (středomořské), nejzašší severovýchod Evropy a ostrovy dále k severu pak má podnebí polární (arktické). Z evropské pevniny bývá nejtepleji v létě na jihozápadě ve Španělsku (teplotní rekord Sevilla +47 °C), nejchladněji v zimě na sverovýchodě v Rusku (Pustozersk -58 °C). To jsou však extrémy a vcelku platí, že podnebí Evropy je díky převládajícímu západnímu proudění od Atlantského oceánu znatelně teplejší a mírnější, než by odpovídalo její zeměpisné šířce. Největším množstvím srážek se vyznačují návětrné horské a přímořské oblasti, zejména při západním pobřeží. Vůbec nejdeštivějším místem je Boka Kotorská v Černé Hoře (průměrný roční úhrn 4 600 mm), ale zpravidla se roční množství srážek ve vnitrozemí střední Evropy pohybuje od 500 do 800 mm. Evropa tvoří západní pětinu superkontinentu Eurasie, zbytek připadá Asii. Evropa a Asie jsou rozlišovány spíše z historických a kulturních než z fyzicko-zeměpisných důvodů. Hranice mezi nimi je z větší části umělá. Tradičně se za ni považují mj. řeky Kuma a Manyč v nížině na sever od Kavkazu, což znamená, že celý Kavkaz včetně ruského severního podhůří už leží v Asii. Alternativně se nabízí vést hranici po hlavním hřebenu Kavkazu (popř. po hranici Ruska s Gruzií a Ázerbájdžánem), což také svého času předkládali sovětští zeměpisci - nejvyšší horou Evropy by pak totiž nebyl Mont Blanc v Alpách, ale Elbrus (5 642 m) na Kavkaze.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Evropy Evropa má po dlouhou dobu velký kulturní a politický vliv, už od doby bronzové. Obecně se soudí, že západní kultura pochází ze starověkého Řecka a Římské říše. Ta ovládala po mnoho staletí téměř celý kontinent. Po pádu Římské říše v Evropě dlouho trvalo období stagnace, známé jako temný středověk. Toto období ukončila renesance, která znamenala dobu objevů a zkoumání. Od 15. stol. vytvářely země jako Španělsko, Portugalsko, Francie nebo Anglie velké koloniální panství s rozsáhlými državami v Africe, Americe a Asii. Průmyslová revoluce v Evropě propukla v 18. stol. a znamenala ještě větší blahobyt, který způsobil velký nárůst obyvatelstva. Po druhé světové válce během studené války byla Evropa rozdělena na dva významné politické a ekonomické bloky: socialistický blok ve východní Evropě a na kapitalistické země v západní Evropě. Východní blok se rozpadl na konci 80. let.

Státy

Evropa má 44 nezávislých zemí: S výjimkou Běloruska a Vatikánuu jsou všechny evropské země členy Rady Evropy. Nejvýznamnějším politickým uskupením současné Evropy je potom Evropská unie sdružující 24 evropských zemí a Kypr, který je geograficky přičítán převážně Asii, politicky, historicky a kulturně pak spíše Evropě.

Části Evropy


- Střední Evropa
- Východní Evropa
- Západní Evropa
- Severní Evropa
- Jižní Evropa
- Jihovýchodní Evropa Další:
- Balkán
- Benelux
- Britské ostrovy
- Skandinávie
- Višegrádská skupina

Satelitní pohled

Višegrádská skupina

Viz také


- seznam bývalých států v Evropě
- střed Evropy Category: Evropa als:Europa ja:ヨーロッパ ko:유럽 ms:Eropah roa-rup:Evropa simple:Europe th:ทวีปยุโรป zh-min-nan:Europa

Kryštof Kolumbus

Kryštof Kolumbus, italsky Cristoforo Colombo, španělsky Cristóbal Colón, (1451 – 20. května 1506) byl italský mořeplavec, novodobý objevitel Ameriky. Kolumbus se narodil někdy mezi 25. srpnem a 30. říjnem roku 1451. Dětství prožil v Janově (Genova). Jeho otec byl obchodník a velmi si přál, aby se i jeho synové věnovali obchodu. Kryštofa ale lákalo moře. Na svou první plavbu se vypravil už ve 14 letech a doplul do Tunisu a na řecký ostrov Chios. Během dalších let získával na svých plavbách zkušenosti z řízení lodí a navigace. Vzdělával se také čtením zeměpisných a cestopisných děl (např. od Marka Pola). Během let se z něho stal zkušený mořeplavec. Došel k názoru, že Země je kulatá, a byl přesvědčen, že indických a japonských břehů lze dosáhnout západním směrem, přeplutím Atlantiku. Aby tuto teorii mohl dokázat, potřeboval štědrého sponzora, který by tuto výpravu financoval. Když neuspěl v Portugalsku, přestěhoval se roku 1485 do Kastilie, kde se trpělivě snažil o svém plánu přesvědčit královský dvůr. Po sedmi letech se mu konečně podařilo získat pro jeho plán kastilskou královnu Isabelu a jejího chotě aragonského krále Ferdinanda. Od královského páru Kolumbus získal 2 malé karavely (Pinta a Niňa) a jednu větší loď (Santa Maria), která mu sloužila jako zásobovací loď. S těmito třemi loděmi a s posádkou asi 90 mužů se dne 3. srpna 1492 vydal na cestu. Po dlouhé a velice náročné plavbě přistál dne 12. října 1492 u ostrova, kterému dal jméno „San Salvador“. Ačkoliv šlo o Bahamy, Kolumbus se domníval, že přistál v Indii. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud Indiáni. Téhož roku objevil pobřeží Kuby, Haiti a další ostrovy. Když se vrátil do Španělska, dostalo se mu bouřlivého uvítání. Při druhé výpravě (1493–1496) doplul k Portoriku, Malým Antilám a Jamajce. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům Jižní Ameriky. Z poslední cesty se Kolumbus vrátil 17. listopadu 1504. Zanedlouho na to, 20. května 1506 zemřel v Valladolidu obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní Asie, či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v Seville a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do Santo Dominga na Hispaniole (Haiti), v dnešní Dominikánské republice). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do Havany na Kubě, po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v katedrále. Kolumbus, Kryštof Kolumbus, Kryštof Kolumbus, Kryštof ko:크리스토퍼 콜럼버스 ms:Christopher Columbus ja:コロンブス simple:Christopher Columbus th:คริสตอเฟอร์ โคลัมบัส

Severní Amerika

Severní Amerika je kontinent na severní zemské polokouli. Severní Amerika se rozkládá na východ od Tichého oceánu, na západ od Atlantského oceánu, na jih od Arktického oceánu a na sever od Jižní Ameriky. Severní Amerika má rozlohu 24 230 000 km². Na severoamerickém kontinentu se nacházejí tři velké a relativně lidnaté země:
- Kanada
- Mexiko
- USA Nejjižnější část Severní Ameriky se často označuje jako Střední Amerika. Na rozlohou malém území se nachází několik států:
- Belize
- Guatemala
- Honduras
- Kostarika
- Nikaragua
- Panama
- Salvador V Karibském moři je řada ostovů a ostrovních států, včetně:
- Americké Panenské ostrovy (území USA)
- Anguilla (britské závislé území)
- Antigua a Barbuda
- Aruba (součást Nizozemského království)
- Bahamy
- Barbados
- Bermudy (britské závislé území)
- Britské Panenské ostrovy (britské závislé území)
- Dominika
- Dominikánská republika
- Grenada
- Guadeloupe (zámořský department Francie)
- Haiti
- Jamajka
- Kajmanské ostrovy (britské závislé území)
- Kuba
- Martinik (zámořský department Francie)
- Montserrat (ostrov) (britské závislé území)
- Nizozemské Antily (součást Nizozemského království)
- Ostrovy Turks a Caicos (britské závislé území)
- Portoriko (volně přidružený stát USA)
- Svatá Lucie
- Svatý Kryštof a Nevis
- Svatý Vincenc a Grenadiny
- Trinidad a Tobago Grónsko, největší ostrov na světě, je zeměpisně považován za součást Severní Ameriky. Grónsko leží daleko na severu a východně od kanadského teritoria Nunavut a je samosprávným závislým územím Dánska. Další velké ostrovy u pobřeží Severní Ameriky jsou například Vancouver Island, Ostrovy královny Charlotty (Queen Charlotte Islands), Ostrov Prince Edwarda (Prince Edward Island), Aleutské ostrovy (Aleutian Islands), Baffinův ostrov (Baffin Island), Newfoundland, a Cape Breton Island. U pobřeží Kanady se rozkládá Saint Pierre a Miquelon (Saint Pierre and Miquelon), poslední z kdysi rozsáhlých francouzských držav v Severní Americe. Kategorie:Severní Amerika ja:北アメリカ ko:북아메리카 simple:North America th:ทวีปอเมริกาเหนือ zh-min-nan:Pak Bí-chiu

Španělsko

Španělsko je země ležící na Pyrenejském poloostrově, člen Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Další základní údaje


- Administrativní dělení: 17 autonomních společenství a 2 autonomní města (dále 52 provincií).
- Velká města: Barcelona, Valencia, Sevilla
- Oblíbený ostrov: Ibiza

Administrativní rozdělení

17 autonomních společenství (comunidadades autónomas) a 2 autonomní města (ciudades autónomas): autonomních společenství

Podívejte se také na


- Zeměpis
- Evropa
- Ayerbe
- Muixeranga
- Seznam španělských měst Kategorie:Španělsko fiu-vro:Hispaania ja:スペイン ko:에스파냐 ms:Sepanyol simple:Spain th:ประเทศสเปน zh-min-nan:Se-pan-gâ

Florida

Florida je 27. stát USA ležící na stejnojmenném poloostrově na jihu Spojených států. Jméno „Florida“ je španělské přídavné jméno znamenající „květinový“, Floridu objevili španělští námořníci v době velikonočních svátků, které se ve španělštině označují jako „Pascua Florida“. Hlavním městem Floridy je Tallahassee. Kategorie:Státy USA ja:フロリダ州 ko:플로리다 주 ms:Florida simple:Florida th:มลรัฐฟลอริดา

Mississippi

Řeka a stejnojmenný stát v USA. Stát Mississipi nese jméno podle řeky, která protéká po jeho západní hranici. V překladu to znamená něco jako "Velké vody".

Historie

Mississipi bylo připojené k USA jako 20. stát 10. 12. 1817. V občanské válce se jako druhý stát přidal na stranu konfederace 9. 1. 1861 jako tvrdý zastánce otroctví. Po porážce konfederace byl do Unie znovu přijat 23. 2. 1870. V historii bylo Mississippi mnohokrát poškozeno ničivými hurikány, ale nejhorší z nich byl Hurikán Camille 17.8.1969. Byl v kategorii 5 (tzn. nejničivější), zabil 249 lidí a způsobil škody za 1,5 miliardy tehdejších dolarů.

Geografie

Mississippi je ohraničena státy Tennessee na severu, Alabama na východě, Mexickým zálivem a státem Lousiana na jihu a na západě státem Arkansas. Ten od Mississippi dělí právě stejnojmenná řeka. Nejvyšším bodem je hora Woodall, která se tyčí do výšky 806 m nad mořem. Jinak se jedná o stát spíše rovinatý, místy mírně zvlněný a na jihu velmi úrodný. V severozápaní části státu se rozkládají prérie. Delta řeky Mississippi je jedna z nejúrodnějších oblastí na světě.
- Nejvyšší bod 806 m nad mořem
- nejnižší bod 0 m nad mořem
- Střední nadmořská výška 90 m
- Šířka státu je 275 km
- délka státu je 545 km

Demografie

Mississippi má 2,844,658 obyvatel (po sčítání v roce 2000). Toto ji řadí na 31. místo v USA. Do roku 1940 tvořili většinu obyvatel černoši. Nyní to je 33%. Ve východní části žije nepočetná populace Indiánů. Malá čínská populace žije v deltě řeky. Tam přišli v roce 1870 obdělávat pole z Kalifornie. To se jim moc nedařilo, tak se stali drobnými obchodníky, kterými jsou dodnes. Rybařský a lodní průmysl lákal přistěhovalce z jihovýchodní Asie. Bílá populace je pozoruhodně homogenní. Jsou to převážně potomci Britů a Irů.
- Hlavní město je Jackson (184,256 ob.)
- Další duležitá města jsou: univerzitní Oxford (11,756 ob.), Gulfport (71,127 ob.), Náboženství - Většinou protestanti a metodisté. Římskokatolická církev má zastoupení ve velkých městech. Stejně tak židovská populace.

Ekonomika

Mississippi je stát především zemědělský. Hlavním artiklem je obilí, brambory, kukuřice, chov prasat a dobytka, drůbež. Významnou roli v hospodářství má rybolov a loďařský průmysl. Z celkového pohledu nehraje v hospodářství USA nijak významnou úlohu. Její HDP je např.menší než v ČR. Kategorie:Státy USA ko:미시시피 주 ja:ミシシッピ州

Nizozemsko

Nizozemsko, také Nizozemí, (nepřesně také Holandsko) je království ležící v severozápadní Evropě. Je jednou z nejhustěji osídlených zemí světa. Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní province Severni a Jižní Holandsko, a přesně vzato znamená tedy jen část Nizozemí – viz Holandsko.

Poloha a charakter území

Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových pološin. Existují dva druhy těchto plošin – watty a marše. Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnily písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené-takto rozšiřují území státu. tyto plochy se nazývají poldery. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky.Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyší vrchol Nizozemska, 322 metry vysoký Vaalserberg.

Podnebí

V Nizozemsku převládá podnebí oceánské. Roční úhrn srážek je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750-850mm. Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný vítr. Na pobřeží často zuří bouře. Tyto bouře mohou způsobovat záplavy. Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno. Podnebí v Nizozemsku ovlivňuje také teplý mořský proud v Atlantském oceánu. Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta nejsou příliš teplá.

Obyvatelstvo

90% všech Nizozemců žije ve městech. Ačkoli má Nizozemsko poloviční rozlohu České republiky je zde soustředěno více obyvatel než v ČR - 16 milionů. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Ranstad, kterou především tvoří čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem téměř homogenního státu. Vedle drtivé většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka.

Hospodářství

Základem nizozemského hospodářství je průmysl, obchod a doprava. Svoji nezanedbatelnou roli hraje i zemědělství. Nejdůležitější těžbou nerostné suroviny je těžba zemního plynu (Nizozemsko je v těžbě zemního plnyu 6. na světě). Ten je určen především k výrobě elektrické energie, kterou vyrábějí tepelné elektrárny na zemní plyn, a na export. Kromě něj se těží ještě ropa, sůl kamenná, draselno-hořečnaté soli, vápenec, slín a keramická hlína. Zvláště zpracování ropy je velmi rozvinuté, největší rafinerie se nachází u Rotterdamu, dále je rozvinutý průmysl chemický, elektrostrojírenský, potravinářský, sklářský, textilní, keramický, papírenský a hutnictví železa a hliníku. Díky velmi výhodné poloze u moře se velmi dobře daří obchodu a dopravě, vždyť Nizozemsko se může chlubit přístavem Europort v Rotterdamu, který je největší na světě. V Nizozemsku je převaha nížin, je zde mírné vlhké podnebí a úrodné půdy, proto jsou zde předpoklady pro dobře rozvinuté zemědělství. Však nizozemské zemědělství je nejen že dobře rozvinuté, ale také intenzivní, výkonné a mechanizované. Zaměstnává ale jen 3,7% obyvatelstva. Pěstují se různé plodiny, nejvíce ale obilí, cukrová řepa, kukuřice a brambory. Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí celými 70% a zaměřuje se především na chov skotu, drůbeže a prasat.

Členství země v organizacích

Nizozemsko je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Podívejte se též na


- Zeměpis
- Evropa
- Gruzínské povstání na Texelu
- Antoine Perrenot de Granvelle Kategorie:Nizozemsko ja:オランダ ko:네덜란드 ms:Belanda simple:Netherlands

Francie

Francie (francouzsky La France, oficiální název Francouzská republika, République française) je demokratický stát v západní Evropě. Hraničí s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem, Itálií, Monakem, Andorrou a Španělskem. Je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU). Součásti Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a zámořská území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii.

Geografie

Hlavní článek: Geografie Francie
 Pevninská část Francie zaujímá plochu 543 965 km². Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Hlavní pohoří jsou Pyreneje na jihozápadě a Centrální masív a Alpy na jihovýchodě. Nejvyšší bod Francie i celé Evropy je Mont Blanc (4808 m). Francie bývá podle tvaru svého území přezdívána l'Hexagone (šestiúhelník). Mimo hlavního města Paříže (v jehož okolí žije 12 milionů lidí) jsou nejdůležitějšími městy Marseille, Lille a Lyon. Viz též: Seznam francouzských měst

Historie

Politický systém

Administrativní členění

Ekonomika

Obyvatelstvo

Kultura

Podívejte se též na


- Dějiny Francie
- Francouzská literatura

Externí odkazy


- [http://www.pictures-europe.com/holidays-france.htm Francouzské obrázky]
- [http://www.pictures-europe.com/map/map-france.htm Francouzské mapy] Kategorie:Francie als:Frankreich fiu-vro:Prantsusmaa ja:フランス ko:프랑스 ms:Perancis simple:France th:ประเทศฝรั่งเศส zh-min-nan:Hoat-kok

Švédsko

Švédsko, v místní řeči , je země ve Skandinávii na severu Evropy. Pro svou velkou rozlohu a relativně malý počet obyvatel je známé pro krásnou přírodu: rozlehlé lesy a vysoké kopce.
- Hlavním městem je Stockholm [stokholm].
- Formou vlády je konstituční monarchie, s králem Gustavem.
- Sousedí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě.

Provincie

známé věci ze Švédska

podniky


- ABB
- Electrolux
- Ericsson
- IKEA
- Oriflame
- SAAB
- Volvo

hudební skupiny


- ABBA
- Ace of Base
- Bathory
- Black Sweden
- E-Type
- Hammerfall
- Nasum
- Roxette
- Unleashed Kategorie:Švédsko als:Schweden fiu-vro:Roodsi [[got:

Nové Švédsko

Nové Švédsko byla švédská kolonie v Americe na dolním toku řeky Delaware. Dnes patří území Nového Švédska ke státům Delaware, New Jersey a Pensylvánie. Osadníci byli většinou Švédi a Finové, ale také Holanďané a severní Němci. Kolonie existovala od 19. března 1638 do září 1655. Kategorie:Spojené státy americké

1664

Století: 16. století - 17. století - 18. století Roky: 1659 1660 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 ----

Události

Narození

Úmrtí

Kategorie:17. století ko:1664년 simple:1664

1773

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1768 1769 1770 1771 1772 - 1773 - 1774 1775 1776 1777 1778 ----

Události


- papež Kliment XIV. rozpouští jezuitský řád

Vědy a umění

Narození


- 16. červenec Josef Jungmann, spisovatel a filolog, překladatel († 14. listopad 1847)

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1773년 ms:1773 simple:1773

Beydağları Olympos Milli Parkı

1972 tarihinde Antalya ili Kemer ilçesi sınırarı içinde bulunan doğal ve tarihi güzelliklerin korunması için sit alanı olarak korunmaya alınan bölge. Olimpos-Beydağları Sahil Milli Parkı Sarısu'dan itibaren Antalya - Kumluca karayoluna ve Akdeniz'e paralel olarak Gelidonya Burnu'na kadar uzanmaktadır. Akdeniz Körfezinin batı sahilinde muhteşem güzellikte doğal plajlar antik şehirler vardır. Çıralı ve Adrasan Plajı bunlardan en güzel ve uzun olanıdır. Milli Park giriş noktasından itibaren Topçam, Küçük Çaltıcak, Büyük Çaltıcak, Kargıcak 1-2 gibi günübirlik mesire alanlara uzun plajlara sahip orman ve denizin kucaklaştığı ender tabiat harikalarıdır. Ayrıca Milli Park içinde Göynük Çadırlı Kampı (100 çadır) ve Kemer'e 3 km mesafede Kındılçeşme Çadırlı Kamp alanı (225 çadır) bulunmaktadır. Kemer içerisinde özel müteşebbislerce düzenlenip işletilen Folklorik Yörük Parkı, Ayışığı Parkı da milli parkın önemli değer ve güzelliklerindendir. Phaselis Antik Kenti jeolojik, tarihi, flora ve fauna güzelliklerin bulunduğu bir yol kavşağı niteliğindedir. Çıralı Sahili, Olympos antik kenti ve Yanar taş, Milli Park'ın sembol kaynaklarındandır. Ayrıca bakınız: Olimpos Köyü Kategori:Turizm Kategori:Milli parklar

online casinos programy Skrty angielskie online blackjack BIELIZNA










































:: RELATED NEWS ::
Revenue cutter
The United States Revenue Cutter Service was established by Secretary of the Treasury Alexander Hamilton in 1790 as an armed maritime law enforcement service. Throughout its entire existence the Revenue Cutter Service operated under the authority of the Soviet ice hockey player. Boris Mikhailov is one of the most famed hockey players ever